Film "Zakázaný Boh" (španielsky "Un Dios Prohibido") je španielska snímka režiséra Pabla Morena, ktorá divákom približuje dramatické udalosti počas španielskej občianskej vojny. Film sa zameriava na príbeh 51 klaretínskych seminaristov a kňazov z Kongregácie misionárov synov Nepoškvrneného Srdca blahoslavenej Panny Márie z mesta Barbastro, ktorí boli umučení v lete roku 1936.
Mapa španielskej občianskej vojny
Historické pozadie
August 1936. Začína španielska občianska vojna. Film Jaromila Jireša sa rovnako ako knižná predloha vracia k téme stalinských represií. V seminári v Barbastri (Huesca) postúpi 51 seminaristov mučenícku smrť pre svoju vieru. Barbastro je malou dedinkou regiónu Huesca, ktorá vtedy mala okolo osemtisíc obyvateľov.
Získala však strategickú dôležitosť kvôli kasárňam a sídlu revolučného výboru Národnej konfederácie práce (CNT), ktorej revolučné milície prepadli klaretínsky kláštor. Oběťmi rudého teroru a přímo satanské nenávisti k Církvi se stávají v srpnu 1936 i kněží a seminaristé z Barbastro, ze semináře Kongregace misionářů synů Neposkvrněného srdce blahoslavené Panny Marie.
Príbeh viery a odvahy
Film sa sústredí na výpoveď o posledných chvíľach mladých mužov, ktorí sa pripravovali na misionársku prácu v zahraničí a namiesto toho boli vystavení zkoušce víry přímo ve svém rodném Španělsku. Zhruba měsíc čekají v horkých letních dnech na svůj konečný osud, vysmíváni, ponižováni.
Je jim nabízena možnost záchrany, pokud zradí svoji víru, svléknou sutany a přidají se k silám destrukce, všichni odmítají. Můžeme vidět jejich odhodlání, ale i jejich nepochopení, oné šílené nenávisti ze strany rudých, jejich obavy, strach, jejich snahu zanechat svým blízkým alespoň pár slov na rozloučenou. Kontrast k prvním záběrům, které nám představili kolektiv mladých mužů, kteří se dovedou bavit, hrát si.
A kteří dokáží přijmout rozsudek svých katů, nepokořit se, neprosit. Kedykoľvek mohli cúvnuť, zachrániť sa, stačilo len vzdať sa svojho presvedčenia a pobozkať Leninovu plešinu. Nestalo sa. Jeden z nich zanechal svědectví o posledních dnech na kousku papíru: "12. srpna 1936, Barbastro. Ze šesti našich bratří jsou už mučedníci. Doufáme, že brzy je budeme následovat i my. Ale dříve než se tak stane, chceme zanechat svědectví, že umíráme odpouštějíce těm, kteří nás připravili o život.
Svoje životy chceme obětovat za křesťanské instituce působící ve světě, za konečnou vládu Katolické církve, za naši milovanou Kongregaci a naše milované rodiny. Poslední obětní dar Kongregaci od jejích synů - mučedníků. Ať žije Kristus Král!"
Snímek upozorní, že vedle seminaristů se oběťmi levičáckého běsnění stali i kněží z Barbastra, rudí zatknou biskupa Barrosa, zmučí jej a zavraždí. Vzpomenuta je oběť španělského Roma, františkánského terciáře a katechety Ceferina Jiménez-Malla, ten se na ulici zastane kněze, je proto prohledán - je u něj nalezen růženec, a to je pro levičáky důvod k jeho zatčení a zastřelení. Jak silná musí být nenávist, když růženec, modlitba dokáží vyprovokovat brutální násilí - jak nepěknou a bizarní existenci vedou ti, kterým zamořila duše.
Film vypráví o jedné konkrétní hromadné vraždě, spáchané republikánskými silami - ale je třeba mít na paměti, že likvidace Církve byla pro levicovou republikánskou vládu programem, již od samého jejího nástupu k moci. Je třeba mít na paměti, že republikáni (komunisté, trockisté, anarchisté), vzdorující silám generála Francisca Franca, mají na svědomí vraždy téměř sedmi tisíc duchovních a tisíce věřících křesťanů.
Mučeníkov z Barbastra blahorečil Ján Pavol II. v roku 1993. To tí Španieli mali v tej občianskej vojne teda na výber, buď fašisti alebo boľševici. V každom prípade klobúk dole pred týmito kňazmi, ktorí vytrvali vo viere napriek vyhrážkam a pokušeniam. Umrieť pre Ježiša je hrdinstvo, ale ak by všetci kresťania umreli, kto bude ohlasovať Krista? Preto si myslím, že dôležití sú aj tí, čo boli prenasledovaní a dokázali prežiť, hoci aj za cenu kompromisov.
Tento film je jeden z mnohých, ktorý veriacich upozorňuje na mučeníkov z minulých prenasledovaní kresťanov s tým, že sa to môže kedykoľvek zopakovať. Velmi hlboky film. Antikristi nepochopia, krestania docenia. Samozrejme, ze rozpocet ani herci nezodpovedaju modernym ocakavaniam umeleckych kvalit, no o to viac film dava prezit celkom ine hodnoty: od nepamati prebiehajuci boj medzi Dobrom z zlom. Dobro vzdy nakoniec vitazi, ale ide to cez slzy a obetu.
Muž Vstane Z Mrtvých V Márnici A Objeví Své Nadlidské Schopnosti
Možné paralely so súčasnosťou
Možná i my a naše děti budeme vystaveni podobným zkouškám víry, neboť stejná socialistická sběř vládne teď nejen v celé Evropě, ale i v Americe, jen v jiném, neomarxistickém kabátě. Ak by sme mali pred voľbami vidieť jediný film, ktorý nám môže pripomenúť na akých hodnotách chceme budovať našu budúcnosť, je to práve Kuciak: Vražda novinára.
Takže děkuji režiséru Morenovi za tento film, za připomenutí konkrétní památky násilně ukončených životů seminaristů a kněží z Barbastra. Za připomenutí levičáckého násilí. Důležité a odvážné dnes, kdy se levice vzmáhá a rozpíná, z vrahů dělá hrdiny, opět znesvěcuje hroby (znesvěcení hrobu Franciska Franka), uvažuje o likvidaci Baziliky Svatého Kříže a benediktinského opatství s monumentálním křížem v Údolí padlých. Viva España!